čím to začalo
Rychlé šípy je název fiktivního klubu pěti hochů z knih a komiksů spisovatele Jaroslava Foglara.
Členy klubu byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Rychlé šípy jsou v Česku všeobecně známé. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny, jeho opakem jsou členové soupeřícího Bratrstva kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.
Pozadí vzniku
Záměrem Jaroslava Foglara bylo vytvořit vzdělávací, poučný, ale přitom vtipný a poutavý obrázkový seriál, který by zvedl náklad časopisu Mladý hlasatel, a zároveň by mu usnadnil vzdělávání čtenářských klubů. Jejich počet totiž narůstal a podrobná korespondenční agenda byla neúnosná. Seriál začal vycházet na konci roku 1938 a rychle si získla velkou popularitu. Původně se přitom s větším počtem dílů nepočítalo. Seriál se navíc původně jmenoval Černí jezdci...[1]
Jaroslav Foglar po celý život odmítal prozradit, zda Rychlé šípy ve skutečnosti existovaly, či nikoli. Uměle také podobné otázky přiživoval, aby zájem o své dílo udržel stále živý. Několikrát se o původu Rychlých šípů dopustil mystifikací hraničících se lží. Přesto však postupně vědomě či nevědomě prozradil několik indicií o původu svého legendárního klubu. Nechtěně například prozradil, že Rychlé šípy žily v Praze. Jak vše přehledně zdokumentoval Miloš Dvorský ve své knize Mýtus zvaný Stínadla, těžiště Foglarovy inspirace bylo v jeho vlastním dětství. Částečně se inspiroval také příhodami ve svém oddíle, dílem běžnými novinovými články. Stěžejní však byla Foglarova jedinečná fabulace.[2]
Komiks
Rychlé šípy původně vycházely jako komiks od roku 1938 do roku 1989 s vynucenými přestávkami v období nacismu a komunismu. Zatímco autorem textu byl vždy Jaroslav Foglar, kreslířem první série byl Jan Fischer, druhou sérii (období kolem Pražského jara) kreslil Marko Čermák. První série vycházela v časopisech Mladý Hlasatel a Vpřed. Souborné knižní vydání seriálu vyšlo roku 1998 v nakladatelství Olympia.
Knihy
Rychlé šípy jsou hlavními postavami knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947), a Tajemství Velkého Vonta (1986 české vydání v Německu, v ČR až 1990). Záhada hlavolamu byla zfilmována v roce 1993 (režie: Petr Kotek) a stala se také námětem TV seriálu z roku 1969 (režie Hynek Bočan). Známými rekvizitami z ní jsou záhadný hlavolam Ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo, tajemný Em, temné uličky Stínadel a bezeslovná píseň Vontů. Knihy Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří vyšla později i jako obrázkový komiks.
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz